Archeologické dědictví je klíčovým zdrojem poznání o minulosti lidstva. Nejde pouze o samotné nálezy, ale především o jejich nálezové situace – tedy způsob uložení v zemi a vzájemné souvislosti. Jakékoli narušení těchto lokalit, ať už neodborným zásahem nebo z neznalosti, představuje nenahraditelnou ztrátu historických informací.

Co je archeologický nález?

Za archeologický nález se považuje movitá či nemovitá věc (nebo jejich soubor), která dokumentuje lidskou činnost od pravěku po novověk a zpravidla se dochovala pod zemí.

• Movité nálezy jsou zpravidla vlastnictvím kraje, pokud nepatří státu nebo obci.
• Nemovité nálezy náleží vlastníkovi pozemku, na němž se nacházejí.
• Vybrané nálezy mohou být na návrh Akademie věd ČR prohlášeny Ministerstvem kultury za kulturní památku.

Co vše tvoří archeologické dědictví?

Patří sem nejen jednotlivé nálezy, ale i celé stavby, konstrukce, sídla, skupiny budov, krajinné celky a jejich okolí – a to jak na souši, tak pod vodou.

Právní ochrana

Ochrana archeologického dědictví je zakotvena v tzv. Maltské úmluvě (Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy), která je součástí právního řádu ČR.
Podrobnosti upravuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zejména v § 21–24. Aktuální znění zákona je dostupné na webu Ministerstva kultury ČR.