Politika v oblasti závislostí

Užitečné odkazy

Strategické dokumenty

Výroční zprávy

Politika v oblasti závislostí

Politika pro oblast závislostního chování je definována jako komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření, včetně opatření vymáhání práva, uskutečňovaných na mezinárodní, národní, krajské a na místní úrovni. Jejím účelem je koordinovaným a vědeckými důkazy podloženým přístupem předcházet negativním důsledkům spojeným se závislostním chováním a snížit škody (zdravotní, sociální, ekonomické, nehmotné) působené závislostním chováním jak pro jedince, tak pro společnost, včetně dopadů na veřejné rozpočty, a posílit tak blahobyt (well-being) obyvatel ČR.

Realizace a koordinace protidrogové politiky probíhá jak na národní, tak i na krajské (místní) úrovni, přičemž se využívá nástrojů horizontální a vertikální koordinace.

Zodpovědnost za tvorbu a naplňování protidrogové politiky ČR nese vláda. Ta využívá pro koordinaci aktivit následující struktury:

  • Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), která je hlavním koordinačním a poradním orgánem vlády pro otázky protidrogové politiky,
  • Sekretariát RVKPP, v jehož čele stojí národní protidrogový koordinátor, výbory a pracovní skupiny RVKPP, jejichž činnost koordinuje národní protidrogový koordinátor,
  • Národní strategii, akční plány realizace národní strategie a analytické výroční zprávy,
  • v samostatné působnosti krajů - síť krajských protidrogových koordinátorů, jejichž prostřednictvím se realizuje protidrogová politika na národní a regionální úrovni.

Na krajské a místní úrovni jsou využívány podobné nástroje koordinace jako na národní úrovni. Těmito nástroji jsou funkce krajského a místního protidrogového koordinátora, protidrogové komise, pracovní skupiny, krajské (místní) strategie a akční plány protidrogové politiky a vyhodnocení situace v oblasti protidrogové politiky na krajské a místní úrovni ve výročních zprávách.

Klíčovým koncepčním dokumentem vlády ČR a zároveň programovým vyjádřením záměrů a postupu vlády při uplatňování opatření za účelem předcházení a snižování škod vyplývajících z užívání návykových látek, patologického hráčství a nadužívání moderních technologií v české společnosti je Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027.
Koncepčním dokumentem Středočeského kraje je pak Koncepce protidrogové politiky Středočeského kraje na léta 2022-2027.

Užívání návykových látek, vznik a rozvoj závislostního chování je komplexní a mnohovrstevný jev s řadou vzájemně se ovlivňujících potenciálních rizik pro jedince i pro společnost. Jde zejména o jeho negativní sociální, zdravotní, trestněprávní, bezpečnostní a ekonomické dopady, které nepříznivě ovlivňují zdravý vývoj jednotlivců i společnosti ve všech uvedených aspektech.

Výskyt závislostního chování v dospělé populaci
- 16–23 % populace ve věku 15+ let, tj. 1,5–2,1 mil. osob, denně nebo téměř denně kouří cigarety
- 8–11 % osob, tj. 730 tis.–1 mil. osob, užívá v současnosti (v posledních 30 dnech) e-cigarety,
- 4–6 % užívá zahřívané tabákové výrobky (tj. až 550 tis. osob) a 1–3 % nikotinové sáčky (tj. až 275 tis. osob)
- 7–11 % osob ve věku 15+ let, tj. 650 tis.–1 mil. osob, denně nebo téměř denně pije alkohol
- 15–18 % osob, tj. 1,3–1,6 mil. osob, pije rizikově, v tom 6–10 % populace (600–900 tis. osob) spadá do kategorie škodlivého pití alkoholu
- 12–15 % dospělých, tj. odhadem 1,1–1,4 mil. osob, spadá do kategorie problematické spotřeby, resp. zneužívání psychoaktivních léků
- 7–10 % osob ve věku 15+ let, tj. odhadem 650–900 tis. dospělých, užilo v posledních 12 měsících konopné látky, přibližně 360 tis. dospělých spadá do kategorie rizika vzniku problémů spojených s užíváním konopných látek
- 4–6 % dospělé populace užilo v posledních 12 měsících konopné látky výhradně pro samoléčbu, tj. odhadem 380–570 tis. osob
- 1–2 % dospělých užila v posledních 12 měsících shodně extázi a halucinogenní houby, méně než 1 % pervitin (nebo amfetaminy) a kokain
- 3 % dospělých (tj. 275 tis. osob) užila v posledních 12 měsících kratom, ve skupině 15–24 let šlo o 14 % osob
- 45–47 tis. osob užívá rizikově pervitin nebo opioidy, v tom 34–38 tis. užívá rizikově pervitin
- a 9–10 tis. opioidy, v tom 5 tis. buprenorfin, 3 tis. heroin a 2 tis. jiné opioidy
- 2–3 % populace starší 15 let podle škály Lie/bet spadají do kategorie problémového hráčství (tj. přibližně 180–275 tis. osob), z toho 50–140 tis. osob spadá do kategorie vysokého rizika
- 4–6 % osob (330–450 tis. osob) spadá do kategorie rizika digitálních závislostí, v tom 1–2 % (120–165 tis. osob) spadají do kategorie vysokého rizika, nejčastěji ve věkových skupinách 15–24 let a 25–34 let
Zdroj: CHOMYNOVÁ, P., DVOŘÁKOVÁ, Z., GROHMANNOVÁ, K., ORLÍKOVÁ, B., GALANDÁK, D., ČERNÍKOVÁ, T., ROUBALOVÁ, M. 2025. Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2024 [Summary Report on Addictions in the Czech Republic in 2024] CHOMYNOVÁ, P. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky.

Pomoc lidem se závislostní poruchou (adiktologickou poruchou) je poskytována především v programech poskytujících adiktologické služby, které pracují na interdisciplinárním principu a respektují bio-psycho-sociální model vzniku závislosti. Služby jsou poskytovány v oblastech prevence, včasné intervence, poradenství, snižování rizik, léčby, sociální rehabilitace a reintegrace osob se závislostní poruchou.

Adiktologickou službou je zdravotní, sociální či jiná služba poskytovaná s cílem zlepšení zdravotního nebo sociálního stavu klienta, jejíž hlavní cílovou skupinou jsou osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách nebo s nelátkovou závislostí, nebo osoby blízké, tj. služba specializovaná na prevenci, poradenství, léčbu a následnou péči. Klíčovou charakteristikou je mezioborový (zdravotně-sociální, případně zdravotně-sociálně-pedagogický) charakter poskytovaných služeb a přístupů ke klientovi a jeho potřebám.

Je rozlišováno 6 základních typů adiktologických služeb, které koncepčně odpovídají různým fázím rozvoje závislosti:
- adiktologické preventivní služby,
- adiktologické služby minimalizace rizik,
- adiktologické služby ambulantní léčby a poradenství,
- adiktologické služby krátkodobé stabilizace,
- adiktologické služby rezidenční léčby,
- adiktologické služby následné péče.
Zdroj: Sekretariát rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP. 2021. Koncepce rozvoje adiktologických služeb. Praha: Úřad vlády České republiky.

V praxi se mohou typy služeb v jednom zařízení kombinovat a mohou nabývat různé formy v závislosti na statutu poskytovatele, zadání zřizovatelů a plátců služeb či potřebách cílových skupin. Je tedy např. možná kombinace nízkoprahové služby se službou krátkodobé stabilizace, kde součástí kontaktního centra může být v budoucnu také provoz s krizovými stabilizačními lůžky.