Aktuality z odboru

Aktuality

Kontakty

Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz

Odbor životního prostředí a zemědělství

Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.

Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.

To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.

Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzdušívody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.

Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.

K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Aktualizace Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016–2025 s výhledem do r. 2035 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.

V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.

Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVOdotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikacemapové aplikace o životním prostředí.

Aktuality z odboru

Ve vlašimské paraZOO proběhla XXV. Středočeská konference k environmentální výchově

Tradičně druhý čtvrtek v listopadu proběhl 25. ročník krajské konference k EVVO pro všechny typy škol. Letošní ročník byl věnován roli EVVO v kontextu nových RVP.

Akce se konala pod záštitou paní Jindřišky Romby, radní Středočeského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství. Celkem bylo přítomno 62 účastníků ze škol a organizací činných v environmentální výchově.

XXV. Středočeská konference EVVO Konferenci otevřela Simona Jandurová, vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje. V úvodu představil novinky ze světa EVVO Jan Smrčka ze vzdělávacího centra Tereza a zaměřil se na využití hry ve výuce. Dále vystoupila Kateřina Čiháková z Muzea Říčany, která se zaměřila na vedení žákovských projektů. Z krajských středisek EVVO Tomáš Potfaj představil výsledky probíhajících terénních patronátů a školních projektů. Mezinárodní projekty představil Luboš Gardoň (Ekologické centrum Orlov), Filip Šťovíček (Ochrana fauny ČR) a Jakub Vaněk (Ekocentrum Huslik). Na závěr úvodního bloku promluvil Vladimír Kořen (Gymnázium Říčany) a Marek Smejkal (Biologické centrum AV ČR), kteří představili jako ambasadoři projektu ZachraňKarase.cz zapojení škol do tohoto projektu.

Po úvodní části následovaly tři bloky programů, ze kterých měli účastníci možnost si vybrat vždy jednu dílnu.

XXV. Středočeská konference EVVOJan Smrčka představil klimatickou hru MISE K9 pro školní kolektivy. Jarmila Klaudisová se věnovala za Scholu Empirica programu Skillsbuilder, který je zaměřen na rozvoj měkkých dovedností u žáků. Třetí dílnou bylo právě představení vedení školních projektů s Kateřinou Čihákovou z Muzea Říčany.

Po obědě Vendula Jansová (vzdělávací centrum Tereza) inspirovala účastníky badatelskými aktivitami jako nástrojem pro naplňování RVP.  Jana Burdová (ZŠ a MŠ Louňovice) se zaměřila na principy center aktivit ze systému Začít spolu. Větší prostor ke sdílení dostali účastníci na dílně vedené formou OPEN SPACE, kde se bavili o svých největších komplikacích a problémech spojených se zaváděním nových RVP. Jako host zde byla i Kateřina Čiháková, která je členkou pracovní skupiny pro nové RVP na Národním pedagogickém institutu.

V posledním bloku představily Tereza Třečková a Magda Hašplová (obě z organizace H2Ospodař!) program Voda v krajině. Poslední dílnu třetího bloku vedl Tomáš Potfaj, který se zaměřil na potenciál terénních programů jako zdroje průřezových tématu.

Celá akce se nesla ve velice přátelské atmosféře a průběžně ohlasy jsou velice kladné.